Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tomáš Linhart burcuje: Jdeme si pro titul!

25. 5. 2015

Tomáš Linhart je nesmazatelně zapsán v historii GyBu ligy, a to jako její dvojnásobný vítěz, ale zejména díky obrovským zásluhám, které na rozvoji školní fotbalové soutěže má. V letošní sezóně se ale pro něj role zásadně změnila. Vedení předal mladším a soustředí se výhradně na výkon týmu. S FC AC SK počtvrté za posledních pět let postoupil až do finále, dokáže v něm letos také potřetí uspět?

 

 

Trochu jsme si prohodili strany u mikrofonu, tak jaká byla tvá sezóna z ohledu, že jsi letos po delší době nebyl vedením GyBu ligy?

Vzhledem k tomu, že mi odpadlo množství povinností, tak pro mě osobně byla rozhodně klidnější. Můžu se víc soustředit na fotbal a starat se o vlastní tým. Zároveň mě ale mnozí stále za jednoho z organizátorů považují, takže jsem provozním záležitostem stejně úplně neunikl, ale opakuji - já vedení už nejsem. Jsem každopádně rád, že GyBu liga pokračuje i nadále po mém a Houmího odchodu ze školy a získává svoje příznivce v dalších formátech turnajů jako třeba GGCH. Ale právě jako dřívější šéf se nikdy neubráním kritickému pohledu, takže vždycky bylo, je a bude co zlepšovat.

S FC AC SK jsi už prakticky vyhrál všechno, nepřemýšlel jsi před sezonou, že skončíš úplně? Jakou jsi měl do letošního ročníku GL motivaci?

S FC AC SK hrajeme GyBu ligu sedmým rokem a vždycky to byla trochu moje srdeční záležitost. No a když studuju v Praze a brácha měl zájem, abych zaplnil jedno z absolventských míst, neváhal jsem. Dlouhodobým cílem je nadále zlatý hattrick, dokud GyBu ligu hrají dlouholetí rivalové, o motivaci je vždycky postaráno! A navíc máme v týmu perfektní kolektiv, to byl vždycky základ našeho úspěchu. Takže dokud to bude možné, rád využiju každou příležitost si s klukama zahrát a poslouchat Houmího osvěžující řev.

V základní skupině to ale letos nebylo ono, překvapila zejména prohra s Natashou, kde to skřípalo?

Hlavní nedostatek bych viděl především v tom, že nová posila Martin Turek zatím odehrála pouze jediný zápas a nepřivykla si dostatečně našemu hernímu stylu. Pak to ale skřípalo především v nás. Dlouhodobě zraněný Dave a hlavně to, že za podzim jsme se snad jen jednou sešli v plné síle. V základní skupině ještě ale o nic nešlo a doufám, že druhým zápasem semifinále jsme si reputaci zas trochu napravili.

Nakonec jste se ale po roce dokázali opět probojovat do finále, kde vás čekají Predátoři. Myslím, že je to pro vás velká výzva a nejpikantnější možný soupeř, souhlasíš?

Pro oba týmy je to obrovská výzva, roky se předpovídá, že se s Predátory ve finále střetneme. Tak to vyšlo konečně letos. A pikantní to bude rozhodně, všichni kluci od nás mají dodnes v paměti, jak jsme jeli na zápas zbytečně a Predátoři nechtěli hrát nahoře. Tak snad v pátek už podobný problém mít nebudou...

S Predátory jste sehráli již mnoho duelů, v těch důležitých jste většinou zvítězili, ten poslední v základní skupině, jak jsi sám zmínil, prakticky skončil dřív, než začal. Váš tým má navíc mnohem větší zkušenosti s takto vypjatými zápasy. Myslíš, že by to mohla být vaše největší výhoda?

Tak určitě.. (směje se) Ačkoliv máme s Predátory asi mírně kladnou bilanci, každý tým má na co vzpomínat, ať už to je dvacetigólový příděl nebo prohra 9:3. Ale máš pravdu, Predátoři jsou ve finále poprvé (a možná naposledy?), my počtvrté za posledních 5 let. Statistiky ale na hřišti nerozhodují.

Na závěr se nemohu zeptat jinak, jaký od finále očekáváš průběh a výsledek?

Jeden náš nejmenovaný kantor nám roky vtloukal do hlavy, že historie nezná kdyby. Klidně ať celý zápas prohráváme a pak vyhrajeme na penalty, na průběh už se historie ptát nebude. Oblíbeným heslem Lukáše Vojáčka je motto Millwallu (celkem výstižné i pro náš tým) - No one likes us, we don't care. Takže odpověď je jasná. Predátorům už jsme jednu medaili věnovali, a to předloni bronz. Rozdávání už bylo dost. JDEME SI PRO TITUL!

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA